Učíme dítě číst - láska ke knihám pomůže
Některé děti mohou začít projevovat zájem o čtení již okolo 4 roku. Jestliže na dítěti vidíte opravdový zájem, nic vám nebrání pokusit se ho naučit číst doma. Pokud však vaše dítko zájem o čtení nemá, vůbec se tím netrapte a klidně počkejte až do první třídy.
Vše ovlivňuje centrální nervová soustava (CNS)
To, zda je dítko schopné poznat písmena a začít je spojovat do slovíček a vět, ovlivňuje centrální nervová soustava. U každého dítěte se vyvíjí jinou rychlostí.
CNS ovlivňuje:
- zrakové vnímání,
- sluchové vnímání,
- analytické zpracování přijatých informací.
Mozek musí zkrátka dostatečně dozrát, aby zvládl propojit to, co dítě vidí a slyší v nějaký ucelený a smysluplný celek. Aby ratolest zvládla čtení, potřebuje se také umět soustředit, musí mít dostatečnou slovní zásobu i paměť. Pokud máte doma 4-5leté dítě, do čtení ho nenuťte. Podporujte ho ve čtení pouze v případě, že o to samo projeví zájem. Nebojte, v první třídě se číst naučí každý.
Jak naučit dítě číst – základní kroky
1. Začněte předčítáním
Pravidelné čtení pohádek před spaním je pro dítě důležité. Je to hezký rituál před ulehnutím do postele, ale také jde o první kontakt se čtením a knihami. Malá batolata nedají dopustit na interaktivní knihy, například zvukové.
Při čtení pohádky se můžete potomka ptát na různé věci, například na jména hlavních hrdinů nebo na děj příběhu. Tak si ověříte, že dítě pohádku vnímá a chápe. Ze začátku se také doporučuje při čtení nebo pojmenovávání různých obrázků v knize vždy na dané slovo ukázat.
2. Učení abecedy
Předškolák nejprve musí pochopit jednotlivá slovíčka, až pak je čas naučit ho abecedu. Zřejmě bude už nějaká písmenka znát z běžného života. Abecedu ho učte formou hry, například písmenkového pexesa. Děti ocení i zábavné animované pohádky, které jsou vhodné k učení se abecedy.
3. Psaní jednoduchých slov
Naučit se číst je pro dítě jednodušší, když se zároveň bude učit i psát. Spojí se totiž dohromady motorická a sluchová paměť. Je jasné, že psaní se dítě nenaučí za jeden den, proto mu dejte čas a netlačte na něj.
Několik metod výuky čtení
Důležité jsou zejména dvě hlavní metody, které se při výuce čtení používají. Analyticko-syntetická metoda je velmi vhodná pro učení čtení po slabikách. Genetická metoda se zase doporučuje, pokud dítko učíte hláskovat. V českých školách se obě používají zhruba ve stejné míře.
Analyticko-syntetická metoda
Tzv. slabikovací metoda vychází z toho, že dítě se jako první naučí říkat slabiky. Tuto metodu si jistě skoro všichni z nás pamatují ze školy. Jednoduše se slovo rozloží na slabiky, například „má-ma-me-le-ma-so“.
Nejprve se tedy slovo rozloží na slabiky a hlásky (analýza) a následně seskládá slovo, což je syntéza. Jestliže nevíte, jak dítě naučit slabikovat, zkuste třeba hru na tleskání. Na každou slabiku jednoduše tlesknete. Při této výukové metodě se žák učí rovnou psát všemi čtyřmi variantami písmen, tedy malé a velké tiskací písmo, malé a velké psací písmo.
Hlavní znaky:
- vychází ze slabikování,
- dítě se učí všechny čtyři druhy písma zároveň,
- jde o časově náročnější metodu,
- dítě se učí rozkládat slova na konci řádku.
Genetická metoda
Jde o novější výukovou metodu. Jde o to, že slova jsou rozložena na písmenka a z nich se pak slovo skládá. Školák se ze začátku učí pouze velká tiskací písmena. Ostatní druhy písma se většinou začínají učit až od druhého pololetí první třídy.
Tato metoda je jednoduchá. Malý čtenář zkrátka řekne všechna písmenka, například „k-o-č-k-a“ a následně zopakuje celé slovo „kočka“. Toto může být pro nějaké dítě náročnější, protože si nepamatuje první písmena slova.
Hlavní znaky:
- vychází z hláskování jednotlivých písmen,
- není tak časově náročná,
- přirozenější,
- ze začátku se žák učí jen velká tiskací písmena,
- někdy mohou dělat problém slova s „ě“.
Metoda splývavého čtení Sfumato
Tato metoda se poměrně osvědčila u žáků s poruchami učení. Dítě neslabikuje ani nehláskuje, ale hlásku drží v ústech až do momentu, dokud si nevzpomene, že následuje další hláska. Tedy například „kooooollllloooooo“. Do této metody patří i dechová cvičení.
Globální metoda
Tento způsob výuky čtení se osvědčil u žáků s těžším stupněm mentálního postižení, případně u dětí, které se tolik nesoustředí na detaily, ale spíše na celek. Pokud žák uvidí slovo „kolo“ sice neví, co znamená „K“ nebo „O“, ale zkrátka si pamatuje, že toto slovo jako celek vyjadřuje kolo.
Jak dlouho trvá, než se dítě naučí číst?
U každého dítěte dozrává centrální nervová soustava jinou rychlostí, takže je to individuální. Obecně se dá ale říci, že prvňáček, který nastoupí do školy zcela bez základu čtení, už by si v druhé třídě měl přečíst svoji první dětskou knížku.
Ale samozřejmě nemůžete od prvňáčka ani druháčka očekávat, že bude číst plynule na úrovni dospělého.
Když čtení nejde
S dítětem trénujte čtení několikrát za den třeba po pěti či deseti minutách. Nenuťte dítě sedět nad knihou, když očividně nechce. Jestliže má dítě problém se spojováním slov, více času věnujte slabikáři.
Pokud dítko špatně rozeznává jednotlivá písmenka, zkuste ho v tom hravou formou podpořit. Nechte dítě, aby poznávalo tvary obrazců, obrázky, třídilo věci podle tvaru či barvy, vhodné jsou i různé stolní hry.
Pokud to s dítkem zvládnete a získá lásku ke vzdělání, bude se jistě těšit do školy.
6 tipů jak v dítěti vypěstovat lásku ke knihám
- Pohodlí nadevše – číst na tvrdé kuchyňské židli? To by nebavilo nikoho. Nechte dítko, aby si s knihou zalezlo pod deku do postele nebo na gauč.
- Střídejte se ve čtení – s menším dítětem se ve čtení můžete střídat třeba po stránkách či odstavcích. Dítě uvidí, že i vy čtete.
- Nejdřív kniha, potom film – domluvte se s dítětem, že nejprve si přečte knihu a poté se podíváte na film. Děti stoprocentně nalákáte na Harryho Pottera.
- Čtení kuchařek – jestliže vaše dítko rádo vaří nebo peče, dejte mu do ruky kuchařskou knihu. Počte si a ještě vybere zajímavý recept k obědu.
- Čtenářský deník – nechte dítě, aby si vybralo krásný sešit s tvrdými deskami, a do něj si může tvořit čtenářský deník přesně podle svých představ.
- Vezměte dítě do knihkupectví – zajděte společně do menšího knihkupectví a nechte potomka, aby si sám vybral, jakou knihu chce koupit. K takové knize bude mít úplně jiný vztah. A navíc, v knihovně může každý obdivovat stylové kousky šatníku dítěte.