Tipy a triky, jak rozvíjet dětskou motoriku dle věku

Jak rozvíjet jemnou motoriku u dětí?

Motorika u dětí je klíčovou složkou jejich celkového rozvoje, která ovlivňuje nejenom fyzické schopnosti, ale i psychologický a sociální vývoj. Od prvních nejistých krůčků až po zručné manipulaci s drobnými objekty procházejí děti fascinujícím procesem zrání a učení.

Schopnost ovládat své tělo, reagovat na podněty a interagovat s okolním světem je základem, na kterém staví všechny další dovednosti. Tento článek nabídne pohled na to, jak se motorické schopnosti vyvíjejí od narození po rané školní věk, jaké faktory tento vývoj ovlivňují a jak můžeme jako rodiče, pedagogové či terapeuti podpořit děti v tom, aby dosáhly svého plného pohybového potenciálu.

Co to je psychomotorika?

Vědomý pohyb těla vycházející ze zralosti psychické úrovně. V překladu to znamená, že všechen náš pohyb vychází z vyzrálosti našeho mozku, mysli, nálady a vnitřního rozpoložení. 

Skládá se z interakce vnímání, pozornosti, paměti a rozhodování, s motorickými dovednostmi a koordinací. Psychomotorika je nutností pro plnění různých úkonů. Od chůze, psaní, i mluvení, po různé sporty, hraní na hudební nástroj, apod.

Díky psychomotorickému vývoji dokážeme zlepšovat dovednosti související s fyzickým pohybem a koordinací, zejména v dětství. Rozvoj zahrnuje motorické dovednosti jako je uchopování, přetáčení na bříško, plazení, chůze, běh. V pozdějším věku se dále rozvíjí jemná motorika. Tím je psaní, kreslení a manipulace s předměty, střihání apod.

Jak psychomotorika funguje?

Tento proces osvojování si určitých dovedností, bychom mohli rozčlenit do 7 fází.

1. Smyslové vjemy: Psychomotorické dovednosti reagují na smyslové vjemy z okolí. Zrakové, sluchové, hmatové a proprioceptivní informace poskytují mozku zpětnou vazbu o poloze těla, pohybech a okolním prostředí.
   
   
2. Kognitivní zpracování: Mozek zpracovává smyslové vjemy a kombinuje je s pozorností, vnímáním a řešením problémů. Například při běhu. Zrak sleduje půdu pod nohama a zároveň musí koordinovat pohyb těla a vypočítat, kam dopadne další krok.
   
   
3. Motorické plánování: Mozek musí zmapovat a zorganizovat pořadí pohybů potřebných pro konkrétní úkol. Tento proces plánování probíhá před zahájením fyzických akcí.
   
   
4. Provedení pohybu: Po motorickém plánování mozek vysílá signály do těla aby provedlo požadovaný pohyb. 
   
   
5. Zpětná vazba a nastavení: Během a po provedení pohybu mozek nepřetržitě přijímá zpětnou vazbu od smyslového systému, což umožňuje úpravy a opravy. Tato zpětná vazba pomáhá zdokonalovat motorické dovednosti během života prostřednictvím praxe a zkušeností.
   
   
6. Získávání dovedností: Psychomotorické dovednosti se obvykle získávají cvičením, opakováním a zkušenostmi. Když procvičujete určitou dovednost, váš mozek vytváří nové nervové dráhy a zdokonaluje ty stávající, což vede k lepší kontrole motoriky.
   
   
7. Integrace a automatizace: S praxí se psychomotorické dovednosti stávají automatičtějšími a vyžadují méně vědomého úsilí. To umožňuje jednotlivcům provádět složité pohyby hladce a efektivně, čímž se uvolňují kognitivní zdroje pro úkoly na vyšší úrovni.

Rozdělení psychomotoriky dle vývojového období

Rozvoj motoriky v prvním roce života je zásadní pro kvalitu rozvoje v dalších letech.

Motorický vývoj a pohybové dovednosti během prvního roku života dítěte se vyvíjí rychle. Zde je přehled motorického rozvoje a pohybových dovedností v prvním roce života:

0-3 měsíce:

Miminka v tomto období ještě úplně nedovedou ovládat své svaly. Vleže na břiše mohou krátce zvednout hlavu. Začínají rozvíjet schopnost uchopovat předměty, zpočátku reflexně a poté se zvyšujícím se záměrem.

3-6 měsíců:

Kojenci začínají získávat větší kontrolu nad svým tělem a svými pohyby. Mohou se převalit z břicha na záda a naopak. Když leží na břiše, začnou se tlačit nahoru rukama a tím podepřou horní část těla, takzvaně první vzpor. Mohou se natahovat a uchopit předměty a přenášet je z jedné ruky do druhé.

6-9 měsíců:

Děti se stávají mobilnějšími a aktivně zkoumají své prostředí. Mohou sedět samostatně bez opory. Někteří kojenci se mohou začít plazit, zatímco jiní mohou používat alternativní metody, jako je jízda na kole nebo převalování. Rozvíjejí lepší koordinaci ruka-oko-pusa, což jim umožňuje zvedat malé předměty pomocí palce a ukazováčku (klešťový úchop).

9-12 měsíců:

Kojenci v tomto období udělají výrazný pokrok ve svých motorických dovednostech. Mohou se začít zvedat do postavení za pomoci opření se o nábytek. Některé děti začnou dělat své první krůčky, zatímco jiné mohou chodit kolem nábytku. Mohou manipulovat s předměty promyšleněji a mohou si užívat činnosti, jako je skládání kostek nebo bouchání s hračkami o sebe. Také se mohou pokusit nakrmit se sami.

Je důležité brát v potaz, že každé dítě je jiné a každé se také individuálně vyvíjí. Pokud máte obavy o motorický vývoj vašeho dítěte nebo si všimnete výrazného zpoždění, doporučuje se poradit se se zdravotníkem nebo pediatrem o posouzení.

Vývoj motoriky u dětí od 2 do 5 let

Motorický vývoj u dětí od 2 do 5 let vykazuje výrazný pokrok a zdokonalování se. 

Hrubé motorické dovednosti:

• Běh: Děti se stanou jistějšími v běhu, zlepší se jim koordinace a rovnováha.
• Skákání: Rozvíjejí schopnost skákat snožmo.
• Lezení: Děti projevují zvýšený zájem a zručnost při lezení po schodech, žebřících a konstrukcích na hřišti.
• Šlapání: Kolem 3 nebo 4 let se mnoho dětí může naučit šlapat na tříkolce.
• Balancování: Začínají zvládat dovednost balancovat na jedné noze a chodit po rovné čáře.
• Házení a chytání: Děti začínají trénovat házení a chytání míče se zvyšující se přesností a koordinací.

Jemné motorické dovednosti:

• Psaní a kreslení: Děti postupují od čmárání k jednoduchým obrazcům, jako je kruh nebo trojúhelník. Začínají napodobovat i jednoduchá písmena.
• Stříhání: Pod dohledem dospělých se děti mohou naučit používat dětské nůžky a začít stříhat podél čar.
• Dovednosti sebeobsluhy: Stanou se nezávislejšími v činnostech, jako je oblékání, zapínání knoflíků a používání příboru při jídle.
• Manipulace s malými předměty: Zlepšuje se jejich obratnost, což jim umožňuje přesněji manipulovat s malými předměty, jako jsou dílky puzzle a stavební bloky.
• Koordinace ruka-oko: Děti zdokonalují svou koordinaci ruka-oko prostřednictvím činností, jako je chytání a házení míčků, stavění z kostek a navlékání korálků.
• Poskakování: Děti rozvíjejí schopnost poskakovat na jedné noze na krátké vzdálenosti.
• Přeskakování: Mohou se začít pokoušet přeskočit, i když tato dovednost může být stále nepravidelná a nekoordinovaná.
• Kladina: Děti si mohou procvičit chůzi na kladině, zlepšit si rovnováhu a koordinaci.
• Tanec a pohyb: Baví je vyjadřovat se tancem, napodobovat pohyby a sledovat jednoduché choreografie.

Vývoj motoriky u děti od 6 do 9 let

Motorický vývoj u dětí od 6 do 9 let pokračuje v pokroku zvýšenou koordinací, silou a vybranými motorickými dovednostmi.

Hrubé motorické dovednosti:

• Běh a sprint: Děti se stávají zručnějšími a rychlejšími běžci s lepší vytrvalostí.
• Skákání a přeskakování: Mohou skákat na delší vzdálenosti a přeskakovat s větší koordinací.
• Rovnováha a koordinace: Děti si zlepšují rovnováhu a koordinaci, což jim umožňuje provádět činnosti, jako je poskakování na jedné noze, chůze po úzkých kladinách a manévrování přes překážkové dráhy.
• Lezení a houpání: Pokračují v rozvíjení horolezeckých dovedností a prozkoumávají náročnější struktury dětských hřišť. Houpání na opičích tyčích se stává více kontrolovaným.
• Jízda na kole: Mnoho dětí se v této fázi naučí jezdit na dvoukolovém kole bez cvičných koleček.
• Sportovní dovednosti: Začínají rozvíjet základní dovednosti pro sporty, jako je házení, chytání, kopání a driblování s míčem s větší přesností a kontrolou.

Jemné motorické dovednosti:

• Psaní a kreslení: Rukopis se stává čitelnějším a kontrolovanějším. Děti mohou tvořit písmena a čísla přesněji.
• Stříhání: Získávají dovednosti v používání nůžek, stříhání podél zakřivených a rovných linií s větší přesností.
• Koordinace ruka-oko: Jemné motorické dovednosti se dále zdokonalují prostřednictvím činností, jako je hra na hudební nástroje, stavba složitých staveb a zapojení do uměleckých a řemeslných projektů.
• Dovednosti sebeobsluhy: Děti se stávají samostatnými v činnostech sebeobsluhy, jako je zavazování tkaniček u bot, zapínání drobných knoflíků a krájení jídla na malé kousky.
• Prostorové vnímání: Rozvíjejí si představu o prostoru a vzdálenostech, což jim umožňuje efektivněji se pohybovat v prostředí.
• Ovládání těla: Děti vykazují lepší ovládání těla při činnostech, jako je tanec, gymnastika a bojová umění, s kontrolovanějšími pohyby a zvýšenou flexibilitou.
• Týmové sporty a hry: Mohou se aktivně zapojit do týmových sportů, dodržovat pravidla a spolupracovat se spoluhráči.
• Koordinace ruka-oko ve sportu: Děti zdokonalují svou koordinaci ruka-oko při činnostech, jako je chytání a házení míčů, odpalování míčku u baseballu nebo kopání do míče u fotbalu.

Jemná motorika je klíčovou součástí rozvoje dítěte a odkazuje na koordinaci malých svalů, zejména v rukou a prstech, v kombinaci s mozkem. Rozvoj jemné motoriky umožňuje dětem provádět základní i složitější úkony, jako je manipulace s malými předměty, kreslení, psaní a oblékání.

Význam jemné motoriky

Jemná motorika je důležitá pro řadu každodenních aktivit a hraje zásadní roli v akademické připravenosti a úspěchu. Rozvoj těchto dovedností souvisí také s rozvojem řeči, neboť pohyby úst a jazyka vyžadují podobné nervosvalové procesy.

Vývojové milníky

Jemná motorika se vyvíjí postupně, obvykle začíná jednoduchými úkony jako je sevření předmětu v dlani a postupně se dostává k složitějším úkolům jako je manipulace s menšími předměty, použití jednotlivých prstů, nebo kreslení a psaní. Mezi klíčové vývojové milníky jemné motoriky patří:

1. Uchopení: Již v novorozeneckém věku mohou děti reflexně uchopit prst dospělého. Cílené uchopení se obvykle vyvíjí kolem 3. až 4. měsíce.
2. Pinzetový úchop: Mezi 9. a 12. měsícem začínají děti používat pinzetový úchop, tedy uchopení malého předmětu mezi palcem a ukazováčkem.
3. Koordination svalů: V raném věku předškolního dítěte se děti učí manipulovat s drobnějšími předměty a zdokonalují svou schopnost koordinace oko-ruka.
4. Psaní a kreslení: Zhruba ve věku 3 až 4 let začínají děti experimentovat s kreslením a psaním, což se dále rozvíjí s přibývajícím věkem a praxí.

Jak kreativně rozvíjet jemnou motoriku u dětí?

 Pro upřesnění toho, co je jemná a co hrubá motorika. Hrubá motorika zahrnuje velké pohyby většími částmi těla. Jde o zapojení velkých svalů. Naopak jemná motorika využívá malé svaly a přesnost. Nejvíce jde o použití prstů a jejich koordinaci.

Při nedostatečném rozvoji může mít dítě problém například se zavazováním tkaniček, zapínáním knoflíků nebo psaním a kreslením.

Do jednoho roku věku

• Pohyb na břiše: Časté otáčení miminka na břicho. Tato pozice pomůže posílit svaly krku, ramen a paží. Umístěte barevné hračky nebo předměty před obličej na zem a také do jejich dosahu, abyste podpořili uchopení.

• Smyslová hra: Zapojte své dítě do smyslových zážitků, které podporují motorický vývoj. Poskytněte jim různé povrchy, jako jsou měkké látky nebo texturované hračky, aby je mohli zkoumat a manipulovat s nimi.

• Hra se zrcadlem: Umístěte před dítě bezpečné zrcátko a zapojte se do interakce tváří v tvář. To pomáhá rozvíjet vizuální sledování a podporuje dosah a koordinaci při pokusu o interakci se svým odrazem.

• Hudba a pohyb: Pusťte pozitivní a rytmickou hudbu a zároveň jemně a koordinovaně pohybujte končetinami vašeho dítěte. To pomáhá rozvíjet jejich smysl pro rytmus, koordinaci a vědomí těla.

• Baby jóga: Jemné cvičení dětské jógy pod vedením kvalifikovaného instruktora může pomoci podpořit flexibilitu, rovnováhu a koordinaci u kojenců.

• Hra ve vodě: Hra ve vodě pod dohledem, například v dětské vaně nebo mělkém umyvadle, může poskytnout příležitosti ke cákání, dosahování a kopání, čímž podporuje celkový pohyb těla a koordinaci.

Od 1 roku do 6-ti let

• Těsto na hraní a hlína: Poskytněte dětem těsto na hraní nebo hlínu, aby je mohly mačkat, válet a formovat. Povzbuďte je, aby vytvářely různé tvary, předměty nebo postavy, což pomáhá rozvíjet sílu prstů a koordinaci a také kreativitu a představivost.

• Navlékání korálků: Nabízejte dětem velké korálky nebo těstoviny s otvory k navlékání na provázky. Tato aktivita podporuje koordinaci rukou a očí, obratnost prstů a koncentraci.

• Stříhání a skládání: Poskytněte dětem bezpečné nůžky a papír. Povzbuďte děti, aby vystřihovaly tvary nebo obrázky a vytvářely koláže lepením na větší list papíru.

• Hádanky: Poskytujte hádanky přiměřené věku s různou úrovní obtížnosti. Puzzle pomáhají dětem rozvíjet koordinaci ruka-oko, dovednosti řešit problémy a manipulovat prsty.

• Nástroje jemné motoriky: Představte dětem nástroje jemné motoriky, jako jsou pinzety, kleště nebo hůlky, aby mohly manipulovat a sbírat malé předměty, jako jsou oblázky nebo knoflíky. Tato aktivita zlepšuje ovládání prstů a přesnost.

• Obkreslování a kreslení: Nabídněte dětem šablony k obkreslování nebo kreslení v rámci čar. Tato aktivita rozvíjí ovládání rukou, úchop tužky a smysl pro detail.

• Malování prstem a razítkování: Poskytněte dětem omyvatelné prstové barvy a razítka, aby vytvořily umělecká díla pomocí prstů nebo razítek. Tato aktivita podporuje ovládání prstů, koordinaci ruka-oko a kreativitu.

Nezapomeňte dětem poskytnout podpůrné a povzbuzující prostředí, aby prozkoumávaly a rozvíjely své jemné motorické dovednosti. Umožněte jim zapojit se do činností svým vlastním tempem a oslavovat jejich pokrok a úsilí na cestě.

Porucha vývoje - Dyspraxie 

Dyspraxie, také známá jako vývojová koordinační porucha (DCD), je to neurologický stav, který ovlivňuje motorickou koordinaci a může ovlivnit různé oblasti lidského života. Jedinci s dyspraxií mají často potíže s plánováním, prováděním a koordinací pohybů. Zde jsou některé klíčové charakteristiky a oblasti postižené dyspraxií:

1. Koordinace motoriky:

Potíže s jemnou motorikou, jako je psaní, zavazování tkaniček, používání příboru nebo manipulace s malými předměty. Problémy s hrubou motorikou, včetně běhu, skákání, chytání a házení.

2. Rovnováha a držení těla:

Problémy s rovnováhou vedoucí k častému klopýtání nebo nemotornosti. Potíže s udržením správného držení těla, jako je dlouhé sezení ve vzpřímené poloze.

3. Plánování a organizace:

Problémy s plánováním a prováděním složitých motorických úkolů. Jde o následování vícekrokových pokynů nebo učení se novým pohybům. Obtížné organizování a sled kroků, které mohou ovlivnit například oblékání

4. Prostorové povědomí a vnímání:

Špatné prostorové uvědomění, které může mít za následek potíže při posuzování vzdáleností, prostorových vztahů nebo procházení přeplněným prostředím.

Potíže mohou být i s rozlišováním mezi podobnými tvary, písmeny nebo symboly.

5. Řeč a jazyk:

Někteří jedinci s dyspraxií mohou mít také problémy s řečí a jazykem, včetně problémů s artikulací, problémů s výslovností nebo zpoždění ve vývoji řeči.

Je tedy patrné, že správný rozvoj hrubé i jemné motoriky je velice důležitý. Mimo jiné i pro vývoj do dospělosti a také ovlivňuje všechno naše bytí. Proto je potřeba, aby rodiče dbali na správný vývoj svých dětí. Rodiče by měli věnovat svůj čas dětem efektivně a vyplnit ho aktivitami, které dítě rozvijí. V případě nesrovnalostí s vývojem vyhledat odborníka, který pomůže s nápravou.