Jak chránit děti i miminka před mrazem
Jaké zimní vybavení pořídit, jak chránit dětskou pokožku před mrazem a co dát do kočárku? Pokud si s tím lámete hlavu, máme pro vás odpovědi na všechny otázky.
Vrstvení je klíčové
V chladném počasí miminko rychle ztrácí tělesné teplo, především z oblasti hlavičky. Pokud ho ale příliš zabalíte, může se přehřát. Toto je častější problém než podchlazení.
Nikdy neovazujte dítěti ústa šálou nebo šátkem. Srážející se vlhkost může být příčinou omrzlin. Naopak velmi důležitá je teplá čepice, která by měla být kvalitní. Nezapomínejte také na teplo od nohou.
Studené ruce nejsou spolehlivým indikátorem chladu u novorozenců. Jestli je dítě v teple zjistíte tak, že přiložíte ruku na jeho nos – pokud není studený, je vše v pořádku. Pro kontrolu tepelného komfortu je ideální se zaměřit na zátylek. Ten by měl být suchý a teplý.
Nejlepší způsob, jak udržet dítě v teple, je oblékat ho do vrstev. Dítě by mělo mít vždy o jednu vrstvu více než dospělý. Oblečení by mělo být prodyšné, aby nedocházelo k hromadění tepla a potu.
Základní vrstva, která se dotýká přímo kůže dítěte, je obvykle body. Na to se oblékají dětské punčocháče. Následuje overal nebo svetr s kalhotami. Venku jsou nezbytné tlusté ponožky a dětské boty, které udrží nožky v teple. Jako vrchní vrstva se používá kombinéza, kterou lze snadno svléknout, pokud to bude nutné. Závěrečným, ale důležitým krokem při oblékání do zimy je čepice a rukavice.
Velmi důležité také je, jaké materiály tvoří oblečení a čím je pereme. Při praní bychom měli omezit množství pracího prášku a zcela vynechat aviváž. Tak totiž může poškozovat strukturu vláken a způsobovat tvrdnutí a drsnost látky. To může dráždit jemnou dětskou pokožku a narušit její přirozenou ochrannou vrstvu. Syntetické materiály a umělá vlákna, jako jsou nylon a polyester nejsou vůbec vhodné - mohou způsobovat nepříjemné svědění.
Kočárek nebo nošení?
V zimních měsících je důležité mít správně vybavený kočárek. Tlusté deky nejsou ideální volbou. Mohou představovat riziko pro dítě a v krajním případě hrozí nebezpečí zadušení. Nejlepší volbou je kvalitní fusak. Ten dítě udržuje v teple a zároveň mu poskytuje dostatek prostoru pro pohyb. Fusaky plněné prachovým peřím jsou velice oblíbené, protože je lze použít jak v sáněch, tak ve sportovních kočárcích nebo autosedačkách.
Pro zimní období jsou také skvělou volbou nosící šátky nebo ergonomická nosítka. Obličej dítěte by měl vždy směřovat k dospělému. Bude tak chráněn před přímým větrem. V tomto případě je důležité nasadit dítěti teplou čepici. Existuje celá řada doplňků k nosítkům a šátkům, které pomáhají chránit dítě před chladem.
Krém na ochranu dětského obličeje
Na tvář a odkryté části těla dítěte by se měl nanést krém, který chrání před chladem a větrem. V zimě je totiž důležité pamatovat na ochranu před UV zářením stejně jako v létě! Sníh totiž odráží sluneční paprsky a může dojít k poškození citlivé dětské pokožky.
Délka pobytu venku a kdy na procházku vyrazit
S novorozencem můžete ven na procházku vyrazit asi dva týdny po propuštění z porodnice. Ještě předtím je dobré dítě postupně zvykat na chladný vzduch třeba u otevřeného okna. Dítě by mělo být dostatečně oblečené a přikryté, s nasazenou čepičkou.
Začněte zhruba půlhodinovým pobytem u okna. Nejprve jednou denně a poté postupně frekvenci zvyšujte.
Délka vycházky by měla záviset na aktuálních venkovních podmínkách. Pro kojence a batolata je nejlepší čas na vycházku mezi 10. a 14. hodinou. Novorozenci a kojenci do tří měsíců mohou ven při teplotě do -5 °C na dobu jedné hodiny, jak dopoledne, tak odpoledne.
Alternativou k procházce může být pobyt na balkonu, terase nebo zahradě. Nejdůležitější je, aby dítě trávilo čas venku, a nezáleží na tom, zda se kočárek pohybuje nebo stojí. Děti od šesti měsíců mohou ven i při teplotách do -10 °C.
Kdy procházku raději vynechat?
- Pokud teplota vzduchu klesne pod -10 °C
- Pokud fouká silný vítr nebo sněží
- Pokud žijete ve městě a je inverzní počasí (smog)
- Po prodělaném onemocnění (vždy se poraďte se svým lékařem)
Jak ochránit dětskou pokožku před zimním chladem?
Pokožka přímo přichází do styku s okolním prostředím. Citlivě reaguje na změny venkovních podmínek. V zimě se její chování odlišuje od ostatních ročních období, protože se musí přizpůsobit náročnějším klimatickým podmínkám.
Dětská pokožka je mnohem jemnější. Je až pětkrát tenčí, než pokožka dospělého člověka. Buňky v dětské kůži nejsou tak těsně propojené a mezibuněčné prostory obsahují více vody. Potní a mazové žlázy jsou méně aktivní. To znamená, že pokožka dítěte má na povrchu méně ochranného hydrolipidického filmu, než má pokožka dospělých. Dětská kůže je také méně ochlupená.
Ochranné a bariérové funkce kůže jsou u dětí značně omezené, stejně jako schopnost termoregulace. Nejmenší schopnost regulace teploty má kůže novorozenců a kojenců. Postupně s růstem tukové vrstvy, rozvojem vaskularizace a zesílením buněčných vrstev se tyto funkce ale zlepšují. Nicméně, citlivá dětská pokožka může být snadno podrážděna vnějšími vlivy, zejména v zimním období. V tomto období ji ohrožuje nízká teplota, suchý vzduch, vítr a mráz.
Dětská kůže, vzhledem ke svému složení a struktuře, ještě není schopná plně plnit funkci bariéry mezi tělem a okolím. Tenká vrstva hydrolipidického filmu vede k tomu, že kůže je suchá, hrubá a podrážděná. Bohužel suchý zimní vzduch tento stav ještě zhoršuje. Pokožka dítěte je mimořádně citlivá na změny počasí, proto je v zimě nutné ji chránit a důkladně se o ni starat.
Vnitřní prostředí
V zimním období mnoho domácností zbytečně přetápí. Toto může vést k tomu, že teplota v místnostech dosahuje až 24–25 °C. Rozdíl mezi venkovními teplotami a teplotou uvnitř, který může přesahovat 30 °C, není příznivý nejen pro dospělé, ale zejména pro dětský organismus. Děti ještě nemají plně vyvinuté schopnosti termoregulace. Nedokážou se proto efektivně přizpůsobit těmto náhlým a extrémním změnám. Je také nezbytné zajistit, aby prostředí, kde dítě tráví nejvíce času, mělo dostatečnou vlhkost, aby se zabránilo nadměrnému vysoušení pokožky.
Péče o pokožku
Správná hygiena zahrnuje umírněné mytí a koupání. Každý den stačí omýt oblast plínek. Celé tělo pak stačí umývat každé dva dny. Minerální voda je zcela nevhodná - může narušit již oslabenou ochrannou vrstvu pokožky. Vhodné jsou přípravky bez mýdla, které dodávají pokožce chybějící lipidy.
Také oleje nebo olejové pěny do koupele mohou být přínosné. Voda by neměla být příliš horká, protože teplo zvyšuje vysušování kůže. Koupel by měla být co nejkratší. Pravidelná hydratace pomáhá udržet a posílit ochrannou bariéru pokožky, což přináší úlevu od svědění, zejména po koupeli. Ideální jsou přípravky s rehydratačními složkami, které čistí pokožku, aniž by ji zbavily přirozené lipidové vrstvy. Tímto přispívají k obnově její přirozené ochranné funkce.
Nebezpečné omrzlinky
V zimních měsících je pro nás zásadním úkolem ochránit děti před prochladnutím a omrzlinami. Dětská těla jsou na tyto problémy citlivější než těla dospělých. Co to vlastně omrzliny jsou?Omrzliny představují poškození tkání, které je způsobeno působením nízkých teplot na povrch kůže a podkožní vrstvy.
Nejvíce ohroženými částmi těla jsou krajní části, tedy končetiny. Zejména pak prsty na rukou i nohou, uši, nos a brada. Pokud dojde k promrznutí tkáně, může to vést k jejímu poškození. V těch nejtěžších případech může skončit až odumřením tkáně.
Závažnost poškození závisí především na prokrvení tkáně, teplotě prostředí a jak dlouho dítka bylo v mrazu. Lze obecně říci, že teplota, při které hrozí podchlazení, je nižší než 15 °C. Omrzliny se pak objevují při teplotách pod 4 °C. Vítr a vlhko tento proces urychlují, protože zvyšují ochlazování těla.
Lékaři rozlišují několik stupňů omrzlin. Nejčastěji se vyskytují lehčí formy. Při těch dochází ke změně barvy kůže na bílou a ztrátě citlivosti. Při vážnějším stupni se postižená oblast po určité době zbarví do červena, tvoří se puchýře a tkáň může dokonce odumřít. Chlad obecně působí na organismus jako stresor, který spouští obrannou reakci.
Tato reakce se projevuje snížením prokrvení okrajových a nechráněných částí těla. Při delším působení nízkých teplot se tkáň postupně prochlazuje, kůže zbělá, citlivost se snižuje, objevuje se pálení a bolest. Při hlubším poškození se následně tkáň zbarvuje do červena, dochází k otoku a vzniku puchýřů.
Věk a celkový stav organismu zde hrají také významnou roli. Malé děti, především novorozenci, kteří ještě nemají plně vyvinuté termoregulační mechanismy, jsou k prochladnutí velmi náchylné. Dalšími faktory, které riziko omrzlin zvyšují, jsou například vlhké či zmrzlé oblečení. Také není vhodné příliš těsné oblečení, boty nebo rukavice. Také psychologické faktory jako strach, vyčerpání a fyzické faktory typu pocení, hlad nebo nedostatek tekutin mají vliv na omrzliny.
Samozřejmě svou roli hraje také extrémní mráz a vysoká nadmořská výška. Vyšší riziko vzniku omrzlin mají rovněž dospělí, kteří kouří, užívají psychotropní látky a alkohol. Také pacienti s cukrovkou nebo ti, kteří užívají léky ovlivňující cévní systém jsou náchylnější.
Více vrstev oblečení
Již z výše uvedeného vyplývá, jakým způsobem můžeme předcházet omrzlinám a prochladnutí. Klíčem je správné oblékání dítěte, což v žádném případě neznamená nasadit jeden tlustý kabát a pevně jej stáhnout páskem. Právě naopak. Nejlepší je více vrstev tenkého oblečení, mezi nimiž zůstane dostatek prostoru pro vytvoření izolačního tepla.
Ideálním řešením je vrstvení v tomto pořadí:
- termoprádlo
- lehké tričko
- funkční mikina a sportovní zimní oblečení - z lehkého, prodyšného materiálu, který poskytuje dostatečnou tepelnou izolaci
Podobný přístup by měl být zvolen i pro končetiny. Vhodná je například dvojice tenčích ponožek. Nezapomeňte ale, že v botách by mělo zůstat místo a boty by neměly být příliš těsné. Základem by měla být zimní obuv s nepromokavou membránou, která nepropustí vodu ani chlad. Na ruce se osvědčí kombinace tenkých bavlněných rukavic pod teplejšími nepromokavými rukavicemi.
Během pobytu venku je důležité pravidelně kontrolovat, zda dítěti není zima nebo jestli není zpocené. Nejlepší místo pro takovou kontrolu je zátylek. Je třeba mít na paměti, že děti většinou přiznají, že jim je zima nebo že se potí, až když je situace kritická. Kojenci to ale vůbec nedokážou vyjádřit. Proto je tato kontrola zcela na vás.
Kromě toho je nutné dbát na dostatečný přísun tekutin. Děti se venku často natolik baví, že zapomínají pít. Podobné je to i s doplňováním energie z jídla. Proto je na rodičích, aby mysleli na svačinu či oběd.
Stejně tak je důležité zajistit, aby dítě nemělo strach při lyžování na prudkém svahu, nebálo se rychlé jízdy na saních s odvážným rodičem nebo nebylo zcela vyčerpáno neustálým běháním v hlubokém sněhu. Toto platí dvojnásobně, pokud se vydáváte nejen do Krkonoš či Beskyd, ale například do Alp, kde jsou teploty ještě nižší a nadmořská výška podstatně vyšší.
Postupné zahřívání
Jak můžeme zjistit, že dítě utrpělo omrzliny a jak posoudit jejich závažnost? A jaká opatření můžeme přijmout jako první pomoc?
Mírné omrzliny se obvykle projevují blednutím pokožky, která se stává chladnou a necitlivou. Když začneme postižené místo zahřívat, cévy se opět rozšíří. Toto vede ke zčervenání, otoku a bolesti nebo píchání v dané oblasti. Proto je důležité postupovat při zahřívání pomalu.
U závažnějších omrzlin se mohou objevit puchýře, které mohou být naplněné čirou nebo krvavou tekutinou. V nejzávažnějších případech dochází k poškození kůže, podkožní tkáně a cév. Toto dokonce může vést k odumření tkáně, která poté zčerná.
Při mírných omrzlinách je prognóza obvykle příznivá a příznaky postupně vymizí. Nicméně, zvýšená citlivost nebo mravenčení v postižené oblasti mohou přetrvávat delší dobu. U těžších omrzlin se tkáň sice zahojí, ale mohou zůstat defekty, přetrvávající bolest a poruchy citlivosti.
Poskytnutí první pomoci při omrzlinách
Co tedy dělat, pokud se setkáme s omrzlinami? Zásadní je zabránit dalšímu působení chladu a zahřívat postiženou oblast postupně v prostředí s teplotou nad 15 °C. Ruce nebo nohy můžeme zahřívat teplými, ale ne horkými, suchými obklady.
Jako první pomoc můžeme promrzlé prsty ohřát také přiložením k jiné části těla. Další možností je ponořit je do vlažné až teplé vody, ale nikdy ne do horké! Je velmi důležité vyvarovat se tření nebo masírování postiženého místa a vyhýbat se prudkému zahřívání horkými zdroji tepla. Zapomeňte na kamna, topení, fén nebo elektrické dečky. Místo toho je vhodné nabídnout teplý nápoj. Nepodáváme žádné léky, alkohol a neaplikujeme žádné masti. Pokud se vytvořily puchýře, nesmíme je propichovat kvůli riziku infekce.
Postiženou oblast by po zahřátí neměla znovu zasáhnout zima, protože jednou poškozená tkáň je náchylnější k dalšímu poškození. I mírná omrzlina je formou poškození tkáně, která se stává citlivější.
Nejlepším preventivním opatřením je oblečení přizpůsobené venkovní teplotě, rukavice a boty, které nejsou příliš těsné, ale volné a odolné proti větru. Pokud oblečení promokne, je třeba ho co nejdříve vyměnit za suché.
Jak v zimě chránit dětskou pokožku?
Víte, že dětská pokožka je až pětkrát tenčí než ta dospělých? Také obsahuje mnohem méně ochranných tukových vrstev a naopak mnohem více vody. Závěr je jednoduchý. V zimním období je nutné dětskou kůži důkladně promašťovat. Jak na to, kdy a čím?
Křehká dětská kůže
Při pohledu na dětskou kůži je její křehkost zřejmá na první pohled. Žilky jsou viditelné a děti se také snadno poškrábou či odřou. Jejich pokožka je prostě velice jemná. A protože obsahuje až o 80 % více vody než kůže dospělých, působí na nás neuvěřitelně měkce a poddajně. To však také znamená, že je náchylnější k poškození, zejména v zimě!
Vedle chladu a mrazu je potřeba myslet také na vítr a sluneční záření – nejen na horách. Dětská pokožka může být kvůli těmto faktorům v zimě náchylná k zarudnutí, popraskání a výraznému vysychání. A právě tomu je třeba se vyvarovat. Zvláště pokud má vaše dítě sklon k atopickému ekzému, který se v zimě často zhoršuje.
Olejové koupele jako základní péče
Nebojte se začít s důkladným promašťováním pokožky už při koupání a naučte se používat speciální koupelové oleje pro děti. I když manipulace s miminky vyžaduje při jejich používání zvýšenou opatrnost, stojí za to – po koupání vám z vany vyleze dítě s jemnou kůží chráněnou olejovým filmem.
Mazání bez zdržování
Pokud chcete pokožku ještě více promastit (nebo pokud olejové koupele nejsou vaší volbou), je důležité mazat dítka bezprostředně po koupeli. Pokožku příliš nesušte, nechte ji lehce vlhkou a do několika minut ji natřete. Můžete ji namazat dětským olejem, ochranným tělovým mlékem nebo přírodními tělovými másly. Vždy záleží na věku vašeho dítěte. Tento rychlý postup umožní, aby se do pokožky dostalo více výživných a ochranných látek.
Při výběru produktů pro dětskou pokožku se zaměřte na ty, které obsahují bambucké máslo, kakaové máslo, měsíček lékařský, mandlový či kokosový olej nebo panthenol.
Před odchodem ven znovu promastit
Chystáte se ven? I když se zdá, že pokožka vašeho dítěte vypadá dobře, v zimě před odchodem do chladu opět promažte části těla, které jsou náchylné k vysychání. Učiňte tak přibližně 15 minut před odchodem ven. A nezapomeňte vždy namazat i dětský obličej. Pro nejmenší miminka existují speciální ochranné krémy proti mrazu. Ikdyž je nanášení krému na obličej pro děti někdy nepříjemné, stojí to za to.
Citlivá dětská pusinka
Všimli jste si? V zimě vypadají dětské pusinky často velmi suše a rozpraskaně. Nejde jen o rty, ale také o okolí úst, které trpí v důsledku používání dudlíků, slintání, cucání nebo častého olizování pusinek ve snaze je zvlhčit. To může vést až k bolestivé dermatitidě. Víte, že na tento problém existují speciální krémy? U starších dětí je dobré pořídit jim jejich vlastní dětský balzám na rty a naučit je ho používat.
Co vše byste měli mít na paměti?
Kdy a na jak dlouhou dobu můžete s malým miminkem jsme již probrali. Stejně tak oblečení - hlavní je vrstvit! Jaký ale vybrat fusak nebo kdy a jak začít miminko otužovat? Pojďme si dát na závěr pár typů.
Jak správně vybrat zimní fusak?
Co byste měli zohlednit při volbě fusaku a na co si dát pozor? Fusak musí být především pohodlný, hřejivý a zároveň funkční. Klíčovými faktory jsou materiály, kvalita provedení, vnitřní výplň, rozměry fusaku i jeho délka.
Vnější vrstva by měla být voděodolná a větruodolná. Jako materiál se běžně se používá polyamid nebo nylon. Naopak vnitřní výplň by měla být z hypoalergenního vlákna. Zde se často setkáte s ovčí vlnou, merino vlnou, fleecem nebo mikroplyšem. Někteří výrobci nabízejí také speciální materiál Outlast, který se používá v oděvech pro kosmonauty a je umístěn mezi vnější a vnitřní vrstvou fusaku.
Praktické jsou i předem připravené otvory pro bezpečnostní pásy, které si snadno přizpůsobíte podle potřeby. Další užitečnou funkcí jsou úchyty proti sklouzávání fusaku v kočárku. Důležité je, aby fusak nebyl příliš těžký. Mohl by se pak spolu s váhou dítěte stát nepohodlným na přenášení. Měl by být dostatečně prostorný a přizpůsobený velikosti kočárku. Praktickou funkcí je také možnost stáhnout horní okraj do kapuce pomocí šňůrky. Tímto se minimalizuje únik tepla.
Nezapomeňte na kvalitní ponožky do fusaku. A i v případě fusaku platí, že je důležité vrstvit oblečení.
Jak a kdy začít s otužováním miminka?
Otužování je možné i u nejmenších dětí. Dejte si ale pozor - je třeba postupovat opatrně a s rozvahou. Začínat například se studenou koupelí nebo sprchováním není vůbec vhodné.
Jaké jsou výhody otužování?
Otužilí lidé dokážou lépe udržovat tělesnou teplotu i v chladném prostředí, což přispívá k prevenci nachlazení. Navíc otužování podporuje metabolismus a zlepšuje psychickou pohodu. Stejný přístup lze uplatnit i u malých dětí.
Jak a od kdy je bezpečné začít otužovat vaše dítě?
Pediatři doporučují začít s jemným a pozvolným otužováním, jakmile se dítě vrátí z porodnice. Toto je ideální stav. Platí to samozřejmě pouze, pokud je dítko zdravotně v pořádku. Na začátku postačí pravidelné procházky na čerstvém vzduchu. První procházky mohou trvat jen deset minut, s časem je možné délku pobytu venku prodlužovat.
Jak dále otužovat děti do jednoho roku? Při přebalování nechte miminko chvíli rozbalené a nahaté, zatímco si hrajete. V místnosti by měla být teplota kolem 20 až 22 °C. Oblékejte dítě přiměřeně počasí, ne příliš, aby se v kočárku nepřehřívalo. Dítě by mělo spát v chladnější místnosti. Před spaním je dobré vyvětrat pokoj a doma udržovat příjemnou teplotu.
Otužování při koupání
Otužování ve vodě je ideální. Začít můžete u několikadenních miminek. Pobyt ve vaně by měl trvat ale jen několik minut. Je dobré začít na pěti minutách a postupně při každé další koupeli čas o minutu prodlužovat.
Mnoho se diskutuje o vhodné teplotě vody i vzduchu pro otužování. Záleží na mnoha okolnostech, zejména na tom, zda je dítě donošené, či nikoliv. Roli také hraje postoj rodičů k otužování. Obecně se doporučuje, aby v prvních dnech byla teplota vzduchu v koupelně kolem 23 °C a teplota vody 37 °C. Tu je pak vhodné postupně snižovat. Dítě ve věku pěti měsíců by mělo schopné vydržet ve vaně nebo bazénu s teplotou vody kolem 30 °C. Pozor si dejte na průvan, ve kterém by dítě mohlo nachladnout. Pokud budete dítě po koupání přenášet do jiné místnosti, kde je chladněji, doporučujeme mít ho již oblečené nebo alespoň zabalené v suchém ručníku.